Výchova je očividně zapeklitá věc

Děti jsou mým hnacím motorem

Ještěže je mám, říkám si ve chvílích největšího klidu. Nedokázala bych si těch vzácných okamžiků nicnedělání dostatečně vážit. Jejich výchova je práce na plný úvazek, k níž jsem se upsala okamžikem jejich narození.
Moje výchovné desatero
1. Láska, láska a láska
– zprofanované slovo, ale je to přesně to, co musí děti z rodičů cítit a to i ve chvílích kdy je káráme. Slyšela jsem kdysi krásnou  radu. Nelíbí se mi tvoje chování, ale nic to nemění na faktu, že tě mám ráda.
mateřská láska

Jedna archivní! V tomto případě byl očividně lásky dostatek.

2. Důslednost ( tak tady mám mezery)
Řekneme-li, že se něco musí nebo naopak nesmí, je nutné na tom trvat. Ovšem pozor! Za svá rozhodnutí neseme zodpovědnost a tak i musíš-nesmíš je třeba mít odůvodněné a promyšlené. Já nejdřív objasním jaké důvody  ke svým příkazům mám, pak vyslechnu názor dítěte, zamyslím se nad ním a pokud vyhodnotím, že ten můj je objektivní a správný MUSÍM na něm trvat! Nejsem zastáncem volné výchovy, kdy děti „přerůstají rodičům přes hlavu“. A trvám na tom, že děti mají mít mantinely, za něž nesmí.
4. Společné zážitky
Vzpomínky – jedna z nejdůležitějších věcí! Dělejme věci společně, ať už jsou to výlety, sport, kreativní činnost nebo i rodinné pracovní povinnosti, zkrátka všechno, co se uloží v dlouhodobé paměti, má obrovský význam pro vývoj osobnosti dítěte.
Doufam, že na společně strávené chvíle na farmě bude malá dlouho vzpomínat..:-)

Doufam, že na společně strávené chvíle na farmě bude malá dlouho vzpomínat..:-)

5. Být vzorem
Chovejme se tak, jak bychom jednou chtěly, aby se chovalo naše dítě. Tohle je dost ošemetná rada, ale je důležitá i k tréninku sebe sama. Nutí nás to být lepšími. Jsme pro ně to nejdůležitější na světě a to i v období puberty :o) a oni to vědí. Ukazujeme jim, jak se správně rozhodnout, jak překonat nesnáze, jak se radovat ze života, jak si vážit rodiny, jak zapojit všechny síly a pomoci svým blízkým ap.
6. Důvěra
Kruciš, další bod o němž bych řekla, že je nejdůležitější. Je to jasný, dítě musí vědět, že se může svěřit, že mu věnujete 100% pozornost, když má problém, že mu poradíte a že ho nikdy nenecháte na holičkách, že za svou chybu nese zodpovědnost a my mu podáme pomocnou ruku a sílu k tomu, aby vše napravilo.
 důvěra
7. Budování sebevědomí
Děti nejsou naším otiskem, my jim jen ukazujeme cestu. Nemusí si plnit naše sny, nemusí být nejlepší – musí být zdravě sebevědomé a šťastné.
8. Přiznat chybu
Přiznat se k vlastnímu omylu je nutné. Říct narovinu „chyboval jsem a chci to napravit“, paradoxně posílí rodičovskou autoritu v očích dítěte.
9. Povinnosti
Aby si naši miláčkové uvědomili, že jim nepůjde vše hned napoprvé, doma se samo neuklidí a peníze nerostou na stromech, musí mít svoje povinnosti úměrné jejich věku. Dospělí je mají taky, tak ať pak nejsou zaskočeni.
Teď teoreticky – 3x připomenout a pak úměrný trest. A teď skutečnost, připomínám mnohem častěji, no a pak ve mě „bouchnou saze“.  Avšak tou teoretickou radou bych se chtěla řídit – takový můj osobní cíl.
Děti mohou přiložit ruku k dílu třeba při přípravě jednoduché večeře.

Děti mohou přiložit ruku k dílu třeba při přípravě jednoduché večeře.

10. Vztahy v rodině
Jsem hrdá na ty naše. Díky mým rodičů jsme měly se sestrou nádherné dětství, jež bych přála všem. Totéž se snažím ze všech sil předat svým dcerám. Pomoc, úcta a empatie je v naší rodině samozřejmostí, jíž si neskutečně vážím.
Musím se přiznat, že tenhle článek mi dal zabrat zatím nejvic ze všech. Snad proto, že není snadné formulovat svoje pocity a životní zkušenosti tak, aby to pochopili ostatní a přitom se do toho člověk nezamotal. Taky jsem neměla v úmyslu příliš mentorovat, ale pokud se alespoň jeden člověk zamyslí byť jen nad jediným bodem a bude ho motivovat, je to pro mě velká radost!
Správné výchově zdar! Nikdo nejsme neomylní a nikdy není pozdě chyby napravit!

 

A na závěr ještě jeden poznatek a rada především pro nás mámy. Toto jsem si vypůjčila a plně se s tím ztotožňuji.

Cituji: „Chování dětí odráží vnitřní psychický stav jejich rodičů. Je-li dítě “problémové”, je třeba příčinu problému hledat u rodičů. Já jsem dříve často popírala své pocity, své sny a touhy v domnění, že jsou přemrštěné. Dávala jsem se kvůli ostatním členům rodiny na pátou kolej a často jsem ustupovala. Díky svým dětem jsem si tyto své nevyhovující návyky, jež mi způsobovaly často špatnou náladu až deprese, uvědomila a začala na nich soustavně pracovat. Když dnes nejsou mé děti v pohodě, mluvím nejen s nimi, ale především sama se sebou. Ptám se sama sebe, co mi tohle chování má ukázat, co mi to má sdělit. Jsem já sama nyní v harmonii a v pohodě? A pokud ne, tak proč?“

Očividně adventní kalendář

Ten pravý čas na výrobu adventního kalendáře

Letos nás počasí poněkud mate. Venku je jak na jaře, ale skutečnost je taková, že se opravdu blíží prosinec a s ním odpočívávání dnů do Štědrého dne. Dcera už je ve věku, kdy nevěří na Mikuláše a ví, že mikulášskou nadílku vč. adventního kalendáře kupují rodiče.
Abych jí do toho obdarovávání nějak zapojila, tvoříme adventní kalendáře od loňska samy. Už jsem šila látkové pytlíčky, lepila domeček z krabiček od sirek, letos se chystám na papírové hvězdy a nebo papírové pytlíky. Obojí budeme společně dekorovat. Obsah sáčků zařizuji pochopitelně já, aby nepřišla o překvapení. Naštěstí mám holku, takže to budou jako ostatně každý rok především sponky, gumičky do vlasů, tužky, diáříky a jiné holčičí blbinky. Sladkostem se pochopitelně snažím vyhýbat …. to zajišťují prarodiče v dostatečné míře.

Máte-li inspiraci na netradiční adventní kalendáře, tak sem s ní! :o)

MO.

Adventní kalendář, homemade, DIY, Vánoční dekorace

Adventní kalendář v podobě taštiček. Nechte se inspirovat.

Očividně štrúdl

Štrúdl k podzimu prostě patří

Štrúdl neboli jablečný závin, někdo by řekl, obyčejný moučník. Jenže i tenhle jednoduchý dezert může chutnat stokrát jinak. Já ho miluju. Je rychlý a vynikající, teda alespoň ten můj – skromnost stranou   ;o)

Přítel tvrdí, že jsem štrúdlová královna a dle ohlasů od ostatních s ním zkrátka musím souhlasit. Tak schválně jak se liší od těch Vašich?

  • Rozválím listové těsto.
  • Na prostřední třetinu těsta nasypu asi 1/2 sáčku vanilkového pudinku.
  • Nakrájím oloupaná jablka (těmi nešetřím)
štrúdl 1

Jablka krájím asi na takové kousky

  • Nasypu cukr krystal (dle libosti) + 1 sáček vanil. cukru + skořici + rozinky + pokrájené vlašské ořechy. Fantazii se meze nekladou zkusila jsem i madle, kokos, slunečnicová semínka nebo jiné sušené ovoce. Když máte u ruky hrušku, klidně jí mezi jablka nakrájejte taky. Dokonce jsem slyšela, že se dá přidat i sníh z bílků, ale já osobně nezkoušela.
  • Celé pokropím rumem ….. s citem ;o)
štrúdl 2

Náplní rozhodně nešetřím

  • Závin nezamotávám, jen přikryji prostřední třetinu těmi bočními a začátek i konec závinu přeložím a přimáčknu. Vršek propíchám vidličkou a dám péci do trouby předehřáté  na 180C.

štúdl 3

Přikrývám jako peřinkou :o)

Tak to je ten můj!

Štrúdl 4

Mňam

MO.

Očividně budou zas Vánoce

V listopadu vyrobené dárky, v prosinci jako když najdeš

Ano, máme tu listopad a já už si stejně jako každý rok říkám, že je čas začít s vánočními dárky. Nebojte se, nejsem z těch, co chtějí sousedy ohromit množstvím darů pod stromečkem. Jediné po čem každoročně toužím, je prožít prosinec v co největším klidu.
picjumbo.com_HNCK3356

A jak jinak zabít dvě mouchy jednou ranou, než si vyrobit drobné milé pozornosti pro přátele a zároveň si zpestřit podzimní večery. Popravdě už mám malinko náskok z léta, kdy jsem vyráběla shamballa náramky jak na běžícím páse. Důvod to nemá. Prostě mě to bavilo. Tady můžete mrknout na skvělé VIDEO, jak takové náramky vyrobit. Inspirovat se můžete třeba náramky, které jsem vyrobila já a pokud se vám nechce náramky vyrábět, můžete si rovnou nějaký pořídit TADY.

Teď se hodlám pustit do bylinkových octů, olejů a bylinných koupelových solí. Tak dám brzy vědět, jak to dopadlo.

Jak je to u vás doma? Dáváte si ručně vyrobené dárky?
Pa, MO.

Očividně jsme sešli z cesty

NÁVRAT K PŘÍRODĚ

Předesílám, že nejsem ekologický aktivista ani zastánce alternativních způsobů života. Jsem jen jedna z těch, které „pohltila“ civilizace a já se z ní teď snažím vymanit. Říkám si, jak moc jsme se dali odvést z cesty souznění s přírodou a zapomněli staré dobré a léty prověřené zvyky. Naši dědové a babči dělali spoustu věcí automaticky, a i když často nevěděli proč, dělali to správně. Jenže nám to buď zapomněli předat, nebo spíš my přestali věřit dobrým radám a upřednostnili jiné zdroje informací. Masová média nám pokřivila obraz světa a hlavní řešení jsme začali hledat pouze ve vědě, technice a financích. Jenže mnohé lze vyřešit jednodušeji. Znovu se učím naslouchat potřebám svým a svého okoli (vč. přírody). Návrat je słožitý, protože začínáme nanovo a je stále méně těch starších a moudřejších. Musíme si tedy, zákonitě mockrát natlouct nos, než znovu najdeme tu správnou cestu. Mé doporučení je jasné. Jít k jádru problému a hledat jeho řešení v přírodě, okolí, SOBĚ! Taková řešení nás mohou mnohé naučit a jsou trvalá.
Mysleme na to,
MO.
image

Večerní dumání o tom, kde se stala chyba.

Očividně onemocněla

  Podzimní nachlazení … aneb místo do lekárny, jukněte do spíže!
O dceři jsem se už zmínila, a aby byla na tom světě rovnováha, někdy radí ona mně, jindy já jí. Sychravé počasí se podepisuje na našem zdraví a bolest v krku, kašel, rýma a chrapot jsou tu. Nápadů jak se s tím vypořádat je určitě spousta.
Já jsem přesvědčená, že nejvíc pomůže odpočinek, teplo a dostatek tekutin.
Takže jdeme na léčbu:
1. Naložit se do teplé vany a pak hned teplý ponožky a pod peřinu – co nejvíc zahřát hlavně kotníky, zápěstí a lokty.
2. Zázvorový čaj – tady není co radit nastrouhat zázvor, zalít horkou vodou a přisladit medem
Zázvor.

Zázvor jako všelék.

 

3. Priessnitzův zábal nebo ještě lépe …. nakrájet cibuli, nasypat na utěrku, zabalit a omotat kolem krku. Další cibuli nakrájet do mističky a nechat u postele. Sice bude po cibuli „smrdět“ celý byt, ale nemocného to skvěle protáhne.
4. Kloktat se může slaná voda, šalvějový čaj (1 čajová lžička zalít 1/4 l vody a nechat krátce louhovat) nebo nálev z řepíku lékařského (stejně jako u šalvěje)

5. Poslední rada zní zklidnit mysl a odpočívat!!!!

 
Tak dcerunko, poslechni maminčiny rady a brzy budeš zase jako rybička! :o*

… jo a kdyby to snad nestačilo, česnek je přírodní antibiotikum, tak si slupněte nějaký ten stroužek. (Neplatí pro žlučníkáře!!!)

image

Máte nějaký zaručený recept na elixír zdraví?

Imunitě zdar,
MO.

Očividně o jablkách

JABLKA, JABLKA  A  ZASE JABLKA

Provázejí mě celý život a patří k mým nejoblíbenějším druhům ovoce. Jsou dostupná celoročně a nabízejí nepřeberné množství způsobů, jak je využít. Tak třeba jablečný sirup, jablečná přesnídávka, křížaly, žemlovka, štrúdl nebo jablka v županu.
To vše u mě vyvolá Pavlovův reflex.
image
O Vánocích zase hledáme v rozkrojeném jablku hvězdičku, jako symbol zdraví. Ať už jí tam najdete nebo ne, s chutí ho snězte. Jablko je totiž plné vitamínu C a mnohých minerálů. Kombinace toho všeho dělá z jablek našeho „anděla strážného“.
IMG_0105
Sirup z jablek
Letos jsem se poprvé pustila právě do vaření jablečného sirupu a řeknu vám, že je to pořádně náročný proces. Tak třeba jen, aby byl sirup čirý. Musíme čekat celou věčnost, než se usadí jablečná sedlina, aby bylo možné opatrně slít průhlednou část.
 Nejprve jsem odšťavila cca 3,5 l šťávy z jablek. A teď přichází na řadu již zmíněné čekání s oddělování kalné části. Po půl hodině by se mohlo zdát, že máme vyhráno, ale chyba lávky. Pravděpodobně se vám nepovede slít čirou šťávu napoprvé bez toho, aby se vám vše nezačalo opět mísit. Nic si z toho nedělejte, část slijte a prostě počkejte… Znovu a znovu.
Aby byl výsledek dokonalý, doporučuji ještě přelít přes plátýnko.
Získanou čirou šťávu (cca 2 l) spojíme s 1,5 kg cukru ( nebo dle chuti),  2,5 lžícemi kyseliny citronové a 6 větvičkami máty.
To vše dáme vařit cca 5-10 minut, ale v podstatě jen čekáme než se rozpustí cukr, vyjmeme mátu a slijeme do připravených lahví. Výsledná chuť šťávy hodně záleží na odrůdě jablek.
image

Malá ukázka mých zásob na zimu.

 

No a nejen já jsem si všimla významu jablek :o)
Všichni známe jablko utržené ze stromu poznání, královské jablko, objevují se v příslovích nebo v řecké mytologii. Vilém Tell to s jablkem na synově hlavě skvěle zvládl, zato Sněhurka na něj dojela. Je to zkrátka takový malý kulatý zázrak, který nikoho nenechá chladným. Sláva jablkům!!!
image

Malá pomocnice, která jablíčku také neodolala.

Dobrou chuť,
MO.

Očividně je tu podzim

Podzimní rána

Ranní mlha je dobrý důvod, proč zůstat celý den v posteli.

Podzimní rána mi očividně nesvědčí. Uklidňuje mě, že je nás většina. Koho by bavilo vstávat do tmy a s napětím vyhlížet z okna, zda bude nutný na cestu do práce deštník. Tahle představa vykouzlí úsměv na tváři jen málokomu. Jen mě dlouho nenapadalo, jak si ta rána zpříjemnit. Třeba by se líp probouzelo s ranním otužováním ve sprše nebo by mi možná vyplavila endorfiny krátká rozcička. Ale dá se na něco takového těšit? Tak zkouším tohle … na každý den se snažím vymyslet nějaký to překvápko … pro děti, pro přítele, pro sestru, zkrátka pro všechny na kterých mi záleží. Zkuste si taky udělat seznam svých blízkých a každému vymyslet něco co potěší. …. jen nezapomeňte zapsat do seznamu sebe!!!

U mě tento týden vypadal asi takto:

  • Vyrazíme s dcerkou do kina… nebo ne… půjdeme na procházku a natrháme šípky (dokud to počasí ještě dovolí)
  •  Udělám(e) šípkovou marmeládu
  • Pohlídám neteř, ať si ségra vyrazí taky někdy do světa
  • O víkendu navšítíme dědu. Rád nás uvidí, pomůžeme s česáním jablek a holčičky budou dlabat ….. teda mám na mysli dlabat dýně :o)
Šípky

Sklizeň šípků.

Jsou to jen obyčejné věci, ale když se na ně člověk těší, rozjasní i sychravý podzimní den. A jak se s podzimními rány vypořádáváte vy?

Vaše MO.

Očividně švestková marmeláda

Švestková marmeláda

 Dnešní odpoledne jsem věnovala další várce domácí marmelády, aby bylo čím si v zimě mazat palačinky a ochutit jogurt. Už mám doma meruňkovou, rybízovou a jahodovou. Ale tentokrát jsem vsadila na švestky! A víte co? Je skvělá.

image

René, já a Rudolf.

Potřebujete:
1,5 kg švestek
1 kg cukru
1 vanilkový cukr
1 lžička mleté skřice
4 hvězdičky badyánu
4 hřebíčky
2 lžíce Pektogelu

 image
A jak na to?
Do hrnce vypeckovat švestky a přidat zbytek ingrediencí vč. badyánu a hřebíčku v plátěném pytlíčku.
Vše 10 minut vařit, vyndat pytlíček a tyčovým mixérem mixovat, tak akorát. Přidat Pektogel a povařit ještě 3-5 minut. Poté  horké plnit do předpřipravených čistých nádob, zavíčkovat a otočit na chvíli dnem vzhůru.
Až to lupne, je hotovo!
Dejte vědět jak se povedla a dobrou chuť!
MO.

Očividně začátek všeho

 

ZDRAVÍM VŠECHNY A VÍTÁM VÁS U NÁS

Jako svobodná matka, vychovávající dvě dcery, jsem druhou polovinu svého života strávila řešením otázky „Jak je uživit?“. Ano je to tak, smyslem života každé matky je postarat se o děti, vychovat je, nakrmit, obléci, poradit, pohladit, poučit, ošetřit
….. dýchat za ně.

Je snad něco víc, než mateřská láska?

A pak přijde studená sprcha. Uvědomíte si, že jste žili jejich život a zapomněli na sebe. A co bude pak, až ulítnou do světa? Co s tím volným časem?
A tak to já, jako správný Blíženec, bych věděla. Jen nevím, jak  z toho množství nápadů vybrat ten pravý… Už jsem vyzkoušela pletení, keramiku, grafologii, scénický tanec, výrobu adventních věnců, výrobu drobných šperků, sbírání a zpracování bylinek, vaření sirupů a marmelád a mnoho dalšího.
 image
Moje dospělá dcera mi často říká, že prý my „starý“ málo blogujeme (pro upřesnění a zdánlivé vylepšení situace nikdy nezapomene zmínit,  že starý znamená od 30 let). Udělala jsem průzkum ve svém okolí a očividně měla pravdu. Když jsem to slyšela potřetí, něco ve mně začalo vřít a ne a ne vypudit z hlavy myšlenku o založení vlastního blogu.
Vlastně nevidím důvod, proč se nespojit se světem podobně smýšlejících dam … případně i pánů!
A pak jsem se rozhodla. Není přece třeba si vybrat jen jeden koníček, když pestrost  ke svému životu potřebuji stejně jako kyslík. Prostě budu pokračovat v tom, co dělám. Budu lítat od jednoho zájmu ke druhému a dokonce přidám další. Budu psát vlastní blog.

Zkrátka a dobře. Každý člověk se musí do poslední chvíle svého života v něčem realizovat, cítit se potřebný a tím pádem šťastný. A věřte nebo ne, je úplně jedno, čím toho dosáhnete!

Doufám, že se vám můj blog bude líbit a bude vás inspirovat ke šťastnějšímu životu.

Vaše, Mo.